Za co zasypat díru, když peníze nebudou, a za ty z Bruselu to nelze? (děsivá vize)

Nemusíte být ani profesionálním prognostikem, abyste dokázali „vymodelovat“ velmi pravděpodobnou situaci, která by se mohla stát, dejme tomu, za rok.

V jednom městě, spíše velkém než malém - největší být ani nemusí – i vesnice by to být mohla, protože politici žijí všude -, potkají lidé na ulici předního lídra, aniž to zrovna byl lídr (v té době po volbách) největší.

-Pane předsedo, copak se vám stalo? Bouračka?

-Bouračka ne, ale když jsem v chůzi přemýšlel, co potřebného pro lidi ve sněmovně prosadit, tak jsem nezaregistroval, že ta díra v chodníku, jak tam kopali, ještě stále není zaházená. No a zahu..ehm, spadl jsem do ní.

-Takový šlendrián!

-Také jsem se rozčiloval, a víte, co mi na radnici řekli? Že jim na zaházení došly peníze, prý kvůli tomu, jak jsme loni odhlasovali snížení daní, a obce přišly o miliardy.  Taková trapná výmluva. Přece jsme ten výpadek dorovnali penězi z Bruselu. Nebo snad ne?

-No, to ano, peníze nám dali, za to vám a Bruselu děkujeme, ale financovat z nich zasypání díry do země se nesmí.

Město ovšem za ně postavilo na konci ulice větrný generátor, takže lampy veřejného osvětlení teď můžou pokrokově ekologicky svítit – tedy pokud vítr fouká. A taky nám pořídili cyklostezku, takže až budete fit..

* * * * * * *

 -Sakra, to byla šlupka! Kdo mi tu škodu zaplatí? Víš, kolik to bude stát, Růžo?

- Nepanikař, bereš  teď přece o tři tisíce měsíčně víc. Aspoň pomůžeš  vládě, když vsadila na vyšší spotřebu, že lidi budou utrácet. A ty teď budeš mít výdaje za opravu určitě  dost vysoké - už to nějak tluče..