Černé úterý na Vinohradské

Nikdo nečekal, že právě v den, kdy si budeme připomínat půl století od událostí před tehdejším Československým rozhlasem, dojde při pietě na tomto místě k novým ztrátám.

Nikoli na životech, přesto však pro nové bojovníky se zdravotními důsledky.

Ihned po skončení pietního aktu proto ordinace zdravotnických zařízení v Praze 2 „zaplavily“ desítky nejtěžších případů od rozhlasu.

„Pane doktore“, zasípal v ordinaci pacient, „ já jsem..zratil..hl..hl..“

„ Ztratil hlas, to přece slyším, dál mi nic říkat nemusíte, to už jste tady od rozhlasu aspoň desátej, co si namohl hlasivky tím voláním Bureš na Hrad, nebo co.“

„Na Hr…to..to..

„Nemluvte, stačí kývnout. Dejte si, jak mi tomu říkáme, hlasový klid.“

„A na jak dl..“

„Co nejdéle. Konec konců, podpora politikovi se dá přece vyjádřit i jinak, třeba dopisem kolektivu pracujících, a ten by vám třeba otiskli i v novinách.

Další, kdo je tady s hlasem! "