Hradní stráž si stovky miliónů na obranu p. prezidenta zaslouží

Brutální výhružka vybombardování Pražského hradu zazněla naposledy před osmdesáti lety z úst nacistických pohlavárů. Avšak to neznamená, že přes bezpečnostní záruky aliance by dnes Hrad neměl být vojensky střežen jako oko v hlavě.

Nehledě na to, že nejpravděpodobnější nepřítel, terorista, by zaútočil překvapivě, bez výhružek.

A není možné ani podléhat truchlivým úvahám, že všechno je stejně zbytečné, neboť často zmiňovaný nejhlavnější nepřítel  z východu by postupoval sofistikovaněji, bez tanků, bez letadel, nic by bořit nemusel, chod Hradu by ochromil prostřednictvím hackerů – a kdo ví, zda by mu při záboru nepomohli agenti zevnitř, kterých tam je podle sociálních sítí několik, minimálně jeden.

Stát dělá všechno pro to, aby hradní vojsko - Hradní stráž nebyla jen operetní stafáží pana prezidenta, ale plnohodnotným bojovým útvarem, schopným útočníka od bran Hradu vykázat do patřičných mezí. Proto „obrana“ na výdajích neskrblí, a ke 100 miliónům investovaným  za poslední léta do posílení bezpečnosti sídla hlavy státu, teď přibude dalších  sto třicet miliónů, konkrétně na nové vysílačky.

Vzhledem k  650 příslušníkům HS  to znamená, že pokud by každý z nich, což je však nepravděpodobné, byl vybaven vysílačkou, „vyšla“ by jedna na 200 tisíc korun – řekněme na polovinu, kdyby jich nakoupili jednou tolik do zásoby – avšak i to by byla suma, která svědčí o tom, že jsou věci, na nichž se šetřit nesluší.

Ovšem i za zlých časů, kdy jsme ještě úpěli v žaláři národů, v R-U monarchii, a kdy Hrad byl v úpadku, neboť v něm císař nesídlil, nenechalo c. k. místodržitelství Hrad bez ostrahy, kterou se snažilo vybavit na úrovni doby.