Prezident Zeman dosud žádného milionáře neomilostnil jako Klaus - na zadní kolečka nemyslí

Při známé rozdávačnosti Miloše Zemana se člověk ani moc nediví, že prezident na zadní kolečka nemyslí. Nejde o to, že jednou, až zanechá – či bude nucen zanechat Hradu, by při skrovné apanáži pěti prům. platů neměl na tlačenku

Na ni jistě mít bude. Vkrádá se však otázka, kdo zainvestuje a finančně zajistí chod instituce, která by dbala o Zemanovo duchovní dědictví a rovněž jemu samotnému vytvořila takové podmínky, aby obklopen svými nejlepšími spolupracovníky, vlastní odkaz ještě rozvíjel a zmnožoval.

Bylo by přece vůči národu od prezidenta nezodpovědné odejít na Vysočinu a vzdát se možnosti aktivně působit v nějaké instituci, která by byla důstojnou obdobou VÚVK (Výzkumného ústavu Václava Klause).

Exprezident Klaus na zadní kolečka myslel, a proto si zajistil vícezdrojové financování dopředu. Objekt sice pořídil jistý miliardář, avšak běžné provozní náklady hradí různí drobnější sponzoři i dárci. Jak jsme se mohli dočíst, jsou mezi nimi, respektive je mezi nimi minimálně i jeden duševně chorý, avšak inkluzivní podnikatel, jehož vážný zdravotní stav přiměl prezidenta Klause, aby ho zahrnul do své Velké amnestie v roce 2008. A teď rok co rok, pod dohledem pečovatele, vypisuje šek na 1.000 000 korun na základní výzkum VÚVK.

To prezident Zeman by se na podobné zdroje spolehnout nemohl.

Problémem by nebylo pořízení samotného Institutu zemanovských studií ve smyslu zakoupení objektu, ten by pravděpodobně uhradil přítel premiér Babiš, a to buď výkupem zámku v Lánech pro tento účel, či trvalým pronájmem Čapího hnízda za symbolickou jednu korunu českou.  

Potíže by nastaly s provozními náklady. Zemanovo skrblictví jak v počtu omilostněných , tak zejména  v jejich  finančním spíš ne-zázemí než zázemí, nějaké pravidelné vyjadřování vděku za prezidentův akt humanismu, vylučuje. (Ani pan Kajinek není superboháč, a jeho odbornou specializací nejsou bankovní operace, ale Cleaning work -  čistící práce.)

Proto by prezident Zeman měl revidovat osobní přístup k amnestiím, a zachránit, co se ještě dá. Kdo ví, zda ve funkci bude pokračovat. Jestliže ne, pak zbrklá amnestie vyhlášená na odchodnou, zaměřená na  podnikatelské kruhy, by byla moc okatá, jako ta Klausova.