Budeme zkoumat vliv bývalých exponentů KSČ na chod polistopadových institucí?

Aktuálně se můžeme dočíst, že Německo dá v přepočtu 110 miliónů korun na zkoumání vlivu bývalých nacistů na práci poválečných státních orgánů.

Lze předpokládat, že nezávislí výzkumníci se neubrání jisté předpojatosti a budou pracovat s nevědomou hypotézou, že někdejší členové NSDAP, za Hitlera i ve velmi vysokých funkcích,  „umetali“ v novém postavení dalším soukmenovcům cestičku k plné adaptaci do nových demokratických poměrů.

Půjde o důležitou studii (ZDE) s významným potenciálem, která nastaví vědecké zrcadlo době, kdy Německo – jeho západní část, na rozdíl od té východní, už opravdu zdemokratizované – se ještě s minulostí sice složitě vyrovnávalo, avšak v upřímné snaze po celkové očistě poukazovalo na nedemokratické poměry v socialistických zemích ovládaných totalitními stranami.

Netřeba si sypat popel na hlavu, a ptát se, proč také naši vládu nebo parlament nenapadlo přijít s obdobným projektem, který by zkoumal „kontaminaci“ polistopadové veřejné a státní správy - včetně politických stran - tak zvanými „starými strukturami.“

Vláda samozřejmě nečekala, až se rozhoupe náš vzor Německo a podrobnější nástin takového projektu má už delší čas připravený. Ustavila i politickou komisi  pro jeho dopilování ve smyslu rozsahu a hloubky zkoumání vlivu bývalých komunistů na chod země.

Za vládu byl do komise jmenován místopředseda A. Babiš, Sněmovnu zastupují místopředseda V. Filip a poslanec J. Zavadil, Senát reprezentuje předseda M. Štěch,  poslance EP J. Štětina.

Se spuštěním projektu se počítá v roce 2 059, po uplynutí sedmdesáti let od pádu komunistického režimu, tedy se stejným časovým odstupem jako dnešní Německo od porážky Třetí říše.