Hlavně, že peníze z eurofondů neutrácíme za hlouposti, ale smysluplně

„Všechno je relativní“ není moudrost vyřčená jen na smrtelném loži rabínem ze známé židovské anekdoty.  Co jednomu připadá, že je moc - třeba peněz -, to druhý považuje za málo, a přitom oba šermují nevyvratitelnými argumenty.

I některé vyložené vládní úspěchy, například programy, jejichž gestorem je Ministerstvo

 pro místní rozvoj,  mohou šťouralové vnímat opačně, jako průs švihy..

-Ty, Bédo, nepřipadá ti divný, že se ta Šlichtová tolik naparuje, jací prý jsme borci, když jsme dokázali nevyužít z bruselských eurofondů jenom sedm miliard korun? Není to nějak moc? Víš, co by se za to dalo užitečného pořídit?

- Ale ona pravdu má, Liduš. Úspěch to je, jestliže nám  hrozilo, že přijdeme dokonce o deset miliard. Proto se nediv, že má z toho radost, a my bychom se měli radovat taky, protože nakonec všechno zachránila ta rozhledna.

-Rozhledna? Myslíš petřínská?

-Ale ne, ta podřipská.

-Podřipská?

-To já jí jenom tak říkám.

Hele, ministerstvo pro MR se s ní chlubí v novinách, podívej..

-No to tedy ..zírám.. Není to nesmysl postavit na úpatí kopce rozhlednu, když z poloviny zakryje výhled Říp?

- Ale druhá polovina přece zakrytá není. A kdo chce vidět do kraje víc, může se podívat z Řípu. Je to tam kousek.

-Poslyš, Bédo, mně to připadá nějak divný..

-Divný to trochu je, ta rozhledna měla původně stát na Řípu, ale vznikly nějaké komplikace s ekology a krajináři, a aby se aspoň část dotace vyčerpala, tak rozhlednu postavili dole, i s parádní vyhřívanou příjezdovou silnicí.

Přece jsme ty peníze nemohli Bruselu nechat!  Přijít o deset, nebo o sedm miliard, to už rozdíl je. To bychom si rovnou mohli odhlasovat  čekzit.

-A předhánět pak Západ za svoje, protože by nám na to už nikdo nedal ani zlámanou miliardu.