Do Německa se hrnou pracovní síly i bez náboru

O současné běženecké vlně mluvil v úterním televizním Hyde parku velmi racionálně, a bez zbytečné ideologizace, Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Nad jedním argumentem jsem se ovšem musel pozastavit -nikoli  proto, že bych o něm pochyboval, ale kvůli jistému paradoxu, který je s ním spojen.

Když hovořil o ochotě Německa přijmout až 800 tisíc uprchlíků,  tvrdil pan Rozumek,  že vedle evidentně solidární motivace hraje značnou roli nezbytnost doplnit pracovní síly.

Porodnost trvale klesá, Německu ubývá ročně 50 tisíc lidí, imigranti odcházejí, chybí desetitisíce odborníků. Dokonce uvedl, že k vyrovnání úbytku by bylo ročně zapotřebí příchodu 400 tisíc lidí ze zahraničí.

Řekl jsem si, že v takovém případě je pro Německo imigrační vlna

pravé požehnání, pokud příchozí nastoupí na pracovní pozice těch, kteří odešli, nebo obsadí trvale volná místa, o něž rodilí Němci, nebo občané SRN nemají zájem, protože takové práce vždycky vykonávali gastarbeitři.

Když se to podaří, bude to jen dobře. V Německu sice pracovní síly chybí, a volná místa existují, avšak zároveň je v zemi aktuálně dva a tři čtvrtě miliónu nezaměstnaných, a bývají to i milióny tři. Pokud tedy imigranti práci legálně získají a budou odvádět daně, přispějí pak svoji trošičkou i do mlýnice poměrně štědré státní podpory v nezaměstnanosti (z průměrného platu v přepočtu na koruny ročně 800 tisíc) oněm bezmála tří miliónům lidí tzv. bez práce.

Pokud se k nim ovšem přidají a také pracovat nebudou ....  Ale s tím zřejmě kancléřka nepočítá.  Nebo počítá, a jenom se to bojí říct nahlas.

Konec konců, postarat se o 3 nebo 4 milióny, co nevydělávají,  to vyjde pomalu nastejno - při tolika daňových poplatnících.