Po včerejším slavnostním přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, si Miloš Zeman připadal tak trochu jako Jára Cimrman, když si chtěl patentovat telefon, a Bell ho o fous předběhl.
Náš prezident totiž dostal přesouvací nápad prokazatelně dřív než Trump, jenomže prokletý neprezidentský systém mu neumožňuje pořádně si dupnout, aby se česká ambasáda přesunula do Jeruzaléma bez zbytečného odkladu. Teď aby čekal, až se vláda rozhoupe, což nebude dřív než za dva, za tři roky. Aspoň, chceme-li být pevným spojencem jak USA, tak Izraele, že vznikne co nevidět v Jeruzalémě český konzulát a později i kulturní středisko.
Konzulát má jedinou drobounkou vadu, a sice to, že ho bude představovat „jen“ honorární konzul, tedy místní osoba Česku nakloněná, která post vykonává jako čestnou funkci – srozumitelně, zato však nehezky řečeno: jako vedlejšák. Proto při otevření konzulátu nelze očekávat žádnou slávu podobnou té americké s vojáky a mnoha hosty. Těžko by se do jedné místnosti vešli.
Zato však otevření Českého domu, to už by mělo mít důstojný ráz, jako když se otevírají české domy na olympiádách.
-A ještě něco, Kateřino, když už se ti uráčilo se nám ozvat, ne aby sis v příštích měsících vypínala mobil. Musíš být k dosažení.
Mám pro tebe úkol.
Jaké : Co zas, tati?! Ten úkol ti dávám nejen jako otec, ale jako prezident! Počítej s tím, že tě pošlu, abys slavnostně otevřela Český dům v Jeruzalémě.. Kdy, kdy? Jak to mám vědět, když zahraniční politiku u nás dělá vláda, a mně se skoro nic neřekne? No prostě čekej, až tě…
A neodmlouvej!
Když může Ivanka, tak ty taky!
..Ale máma ne, ta nikam nepojede, já tím myslel Ivanku jako dceru Trumpa, která za něj otevírala v Jeruzalémě ambasádu.
Trochu paradoxní je, že budoucí honorární konzul české republiky bydlí na předměstí Tel Avivu a do místa výkonu své čestné funkce v Jeruzalémě se bude přesouvat dle potřeby operativně. Prostě bude za prací dojíždět, jako mnozí z nás.
