Oč méně příjemné nedělní odpoledne čeká v Lánech Andreje Babiše, o to více se na setkání s ním těší prezident Zeman. Premiér se dostal do kleští a neuposlechl jeho doporučení dál už se nepaktovat se socialisty.Trestuhodná nekázeň!
Na to je prezident háklivý.
Premiér přijde s vysvětlováním jak, a proč a kvůli komu se vykašlal na prezidentovu radu k nezaplacení. Ale vysvětlovat není co. Hluboce prezidenta zklamal. Tvářil se jako ředitel zeměkoule, kterého každý poslechne na slovo či na esemesku, a teď nebyl schopen zkrotit ani nějakých padesát xenofobních křiklounů. A ještě k tomu vybíravých. Okamura je pro ně moc hnědý, zato rudý Filip jim nevadí a chtějí teď znovu skousnout kamarádčoft s oranžovým Hamáčkem!
Od prvních okamžiků setkání s prezidentem by proto premiér měl pocítit jeho nebývalý odstup, což se musí projevit už při oslovení.Místo familiárního „Tě péro, Andreji“, zazní strohé: “Máte co vysvětlovat, pane premiére, čekám.“
Prezident rovněž zvažuje užití „hůlkové komunikace“, kterou naposledy aplikoval při abdikaci-neabdikaci Babišova předchůdce Sobotky. Tehdy to bylo na Hradě, a dnes by to mohlo být v Lánech. Prezident by premiérovi ukázal, aby se postavil támhle a sdělil to, s čím jistě přišel, že pokusu o sestavení vlády se vzdává.
Ideální by ovšem bylo, kdyby premiér sám už při prvních slovech prezidentovi řekl, že mu pověření sestavit vládu vrací, že se proti němu všichni účelově spikli. Prezident by pak mohl ukázat poněkud lidštější tvář a Andreje Babiše chlácholit.
ANDREJI, NEBUĎ SMUTNÝ, DŮLEŽITÉ NENÍ VYHRÁT, ALE ZÚČASTNIT SE. A TEĎ SE ZASE ZÚĆASTNÍ TOMIOÍK.
