Velká škoda, že dosluhující sněmovna nestačila schválit důležitý zákon, protože vládu ani ve snu nenapadlo jej předložit - a prezidentovi, jehož by se rovněž dotýkal, byla zákonodárná iniciativa odebrána už před dvaceti lety.
Jde o to, že s nástupem Václava Havla byl sice zaveden statut První dámy, ale jen polovičatě, neoficiálně, což se projevilo v neemancipovaném finančním zabezpečení nové instituce. Obě dámy Havlové mohly jen závidět oběma dámám Bushovým jejich postavení v rámci prezidentského úřadu, kdy autonomní sekretariát disponuje vlastním důstojným rozpočtem pro jejich veřejné aktivity a není závislý na sekretariátu samotného prezidenta.
Jen se podívejme, jak to chodí u nás. (ZDE)
Je tohle důstojné? Nikoli!
Česká paní prezidentová není přece o nic, s prominutím, horší než její americká protějšky-ně, a proto by jí neměly být upírány přirozené nároky odpovídajícího zabezpečení, aby se nemusela cítit dámou druhé kategorie.
Příští vláda a sněmovna by se měly postarat o nápravu dlouhodobé křivdy. Jistě to bude chtít odvahu a také pevnou vůli nepodlehnout populistické snaze nasbírat na okatém odporu vůči návrhu zákona politické body.
Úprava důstojného postavení manželky hlavy státu by měla být důvodem ke kulatému stolu, kdy vládní strany (popřípadě jediná vládnoucí strana, pokud nepůjde o koalici) a opoziční partaje naleznou shodu a zákon poté schválí jednomyslně.
Neměli bychom totiž jít ve šlépějích Francie, kdy už 200 tisíc nepřejících petentů se bouří proti legislativnímu návrhu prezidenta o zřízení samostatné kapitoly ve státním rozpočtu, která by měla „provoz První dámy“ sanovat. Není to tak, jak tvrdí Macronovi odpůrci – že si chce přihrát finance do rodiny. O madam Macron přece nejde, to je momentální situace. Příštím, respektive přespříštím prezidentem už Macron nebude. A pak nastoupí jiné První dámy, a rovněž v jejich zájmu nynější prezident spravedlivou myšlenku prosazuje.
Vezměme situaci u nás. Manželky prezidenta vlastní rozpočet pro rozsáhlé veřejně prospěšné aktivity nemají, a nepobírají ani žádnou, byť minimální mzdu, což za pět (deset) let je evidentní finanční újma. Pak to dopadá tak, že po skončení manželova mandátu je paní Havlová nucena přesluhovat a přivydělávat si po divadlech, a paní Klausová dokonce slouží až na Slovensku. Co bude s paní Zemanovou, až manžel skončí, je ve hvězdách.
O osudech případných následovnic – dam Horáčkové, Drahošové, Hilšarové, Kulhánkové, Hannigové .. by se také mohlo jen spekulovat, pokud nebudou mít možnost si z řádného výdělku na Hradě spořit na nehradní budoucnost.
Podpořme takový zákon! Jisté je, že prezident by ho nevetoval.
(Pro genderovou vyváženost a všechny eventuality však bude vhodnější při návrhu zákonné úpravy použít spíše než termínu První dáma pojmu První partner Hlavy státu.
Bude pak na něm, aby se rozhodl, jestli povinnosti s tím spojené bude vykonávat za úplatu jako hlavní zaměstnání na plný úvazek, nebo zda bude na veřejnosti vystupovat "jen" jako externí doprovod vyžadovaný protokolem.
Tímto doplněním reaguji na výtku vznesenou v bohaté diskusi)
