Zřejmě málokdo by na sebe vzal břímě stát se pracovníkem zpravodajství České televize. Ještě tak kameramanem, či zvukařem, to možná. Ti se moc neukazují.
Ale reportéři, ti nastavují vlastní tvář. A čeho se zhusta dočkají?
Řečeno biblickou terminologií, zatímco oni hladové divácké krky sytí hutným informačním chlebem, pak publikum jde po nich kamenem, metá drsnými šutry nevděku a nepochopitelné kritiky. O novinářích z ČT tvrdí, že jsou neobjektivní, že někomu straní. A mnoho dalšího, hodně ošklivého si na ně tito každodenní přeběhlíci z nezávislých Událostí (v 19.30) k „zábavnému“ zpravodajství na Nově vymýšlejí.
Ještě že existují četné novinářské soutěže, které na zraňované sebevědomí veřejno-právních redaktorů přiloží náplast spravedlivého ocenění. Od jiných, než od kolegů z vlastního profesního stavu a redakčního kolektivu se reportér vděku nedočká - většinového ze strany diváků už vůbec ne, i kdyby se pro pravdu rozkrájel. Jenomže pro kterou z pravd by to měl udělat, aby sklidil potlesk za to, že správně akcentuje priority?
Když v pořadu "CO DOKÁŽE LEŽ" televizní novinář odhalí a odvážně rozcupuje ve veřejném zájmu zákeřnou pro kremelskou propagandu různých webů, kterým by dezorientovaní diváci jinak mohli naletět, vyslouží si od velké části z nich naopak nálepku protiruského fanatika. A chudák ředitel musí od tzv. nezávislých odborníků poslouchat - s prominutím - pindy o zneužívání média k politickým účelům!
Proto potěší, jestliže nezpochybnitelná elita společnosti - armáda - následovníci hrdinů z dřívějších dob maršála Radetzkého či generála Svobody, a dnes generála Pavla, před nimiž se třese Islámský stát, a Rusko ještě víc, nenápadně vzdají vojenskou poctu obětavému veřejno - právnímu žurnalistovi. Což vůbec nemíním ironicky, ba ani nejsem pod vlivem hlasité závisti.
Sami se podívejte na milý okamžik, který se odehrál během závěrečného reportérova stand-upu. (Nezaměnit se stand-up comedy)
ZDE klikněte, a pak myší najeďte na stopáž 1.min.39 vteřin reportáže K. Rožánka
