Tak v šest večer! Ale kdo, Švejk? Nebo Chovanec? A kde?

Odpovědi na některé otázky jsou snadné jak facka. Dokonce i ten sebe negramotnější – míněno čtenářsky – respondent, by se dokázal trefit aspoň do smyslu věty, kterou se d.v. Švejk loučí se s. Vodičkou.

Ve zlidovělé verzi, neboť v originále zabere loučení obou příslušníků půl strany, zní zhruba takto..

Z oněch „šesti hodin u K.“ se stalo frekventované rčení, jež v četných modifikacích dle aktuální potřeby s gustem používáme, abychom ozvláštnili prostý časový údaj a kótu příštího shledání.

Při pohledu na intimní fotografii krátce po skončení sjezdu partaje, která si vytýčila dohnat a předehnat patnáctiprocentní preferenční náskok babišobvců (31% : 15%) a drtivě volby vyhrát, je zřejmé, že stranická dvojka Chovanec si cosi špitá se svým předchůdcem Haškem, zavrženým po minulých vítězných volbách kvůli zatloukání, že kul antisobotkovské pikle. 

Že by něžná slůvka loučení? Tak v šest. Jako dycky.

.