Jenomže dostal košem.
Ani se nedivím, že se Česká pirátská strana nenechala obloudit momentálním vzplanutím lídra zelených k jejich vlajce a odmítla rande už po prvním milostném dopise.
Jako prostý volič si totiž nedovedu představit „průniky" volebních programů obou stran, když jedna jako druhá cílí na úzký segment společenského života, přičemž piráti na vyslovený detail.
V nejobecnější rovině, tak jako u všech demokratických stran s prioritou svobody atd. by jistě k souznění došlo, ale například v otázce jaderné energie by padla kosa na kámen. Pokud by se ovšem jedna ze stran nechtěla podrobit druhé. Zelení by ustoupili těžko, pak už by opravdu neměli co třímat.
A piráti? Proč by to dělali, nemají důvod zatratit, nota bene, ekologicky čistý způsob výroby elektřiny. Navíc se profilují i jako příznivci moderních technologií.
Do voleb tedy půjde každý zvlášť. Už dost zprofanovaní a rozhádaní zelení, kterým publikování stále nižších preferencí rozhodně nepomáhá, a nová strana s obskurním názvem, schopná však oslovit zejména mladší voliče.
Dalo by se spekulovat, která z bárek při společné plavbě by tu druhou,a pak samozřejmě sebe, poslala ke dnu. Vsadil bych se, proti logice pojmů, že piráti by to nebyli.
Jan Dvořák
