Armáda vzdává poctu České televizi za kvalitní zpravodajství. A co my? Nepřipojíme se?

Zřejmě málokdo by na sebe vzal břímě stát se pracovníkem zpravodajství České televize. Ještě tak kameramanem, či zvukařem, to možná. Ti se moc neukazují.

Ale reportéři, ti nastavují vlastní tvář. A čeho se zhusta dočkají?

Řečeno biblickou terminologií, zatímco oni hladové divácké krky sytí hutným informačním chlebem, pak publikum jde po nich kamenem, metá drsnými šutry nevděku a nepochopitelné kritiky. O novinářích z ČT tvrdí, že jsou neobjektivní, že někomu straní. A mnoho dalšího, hodně ošklivého si na ně tito každodenní přeběhlíci z nezávislých Událostí (v 19.30) k „zábavnému“ zpravodajství na Nově vymýšlejí.

Ještě že existují četné novinářské soutěže, které na zraňované sebevědomí veřejno-právních redaktorů přiloží náplast spravedlivého ocenění. Od jiných, než od kolegů z vlastního profesního stavu a redakčního kolektivu se reportér vděku nedočká - většinového ze strany diváků už vůbec ne, i kdyby se pro pravdu rozkrájel. Jenomže pro kterou z pravd by to měl udělat, aby sklidil potlesk za to, že správně akcentuje priority? 

Když v pořadu "CO DOKÁŽE LEŽ"   televizní novinář odhalí a odvážně rozcupuje ve veřejném zájmu zákeřnou pro kremelskou  propagandu různých webů, kterým by dezorientovaní diváci jinak mohli naletět, vyslouží si od velké části z nich naopak nálepku protiruského fanatika. A chudák ředitel musí od tzv. nezávislých odborníků poslouchat - s prominutím - pindy o  zneužívání média k politickým účelům!

Proto potěší, jestliže nezpochybnitelná elita společnosti - armáda - následovníci hrdinů z dřívějších dob maršála Radetzkého či generála Svobody, a dnes generála Pavla, před nimiž se třese Islámský stát, a Rusko ještě víc, nenápadně vzdají vojenskou poctu obětavému veřejno - právnímu žurnalistovi. Což vůbec nemíním ironicky, ba ani nejsem pod vlivem hlasité závisti.

Sami se podívejte na milý okamžik, který se odehrál během závěrečného  reportérova stand-upu. (Nezaměnit se stand-up comedy)

ZDE klikněte, a pak myší najeďte na stopáž 1.min.39 vteřin reportáže K. Rožánka