S takovým předstoupil i ministr zahraniční Lavrov.
„Vladimire, Vladimiroviči, potřeboval bych od vás podpis humanitární pomoci. Tady vlevo dole.“
Prezident se automaticky chopil pera a při podepisování se jen tak pro formu ujistil.
“Je to jako obvykle, že? Deset tanků, dva BUKY, nějaké ty těžší zbraně, atakdále, a pak ještě pět kartonů vody s bublinkami do těch veder..“
A vrátil podepsaný dokument Lavrovovi.
„Nikoli, pane prezidente, to není humanitární konvoj na Ukrajinu, to je humanitární pomoc Řecku, a tam, jak víme, mají zbraní dost, když jsou v tom NATO. Co ovšem nemají, to jsou peníze. A taky se dali slyšet, že vlastní měnu hned tak zavést nemohou, že už zničili štočky pro tisk té jejich drachmy. Tak mě napadlo, že bychom jim mohli věnovat do začátku staré štočky našeho rublu.“
Prezident zvednul obočí.
„Samozřejmě, že jsme je trochu upravili na řecké poměry. Hoši, co sedí za padělání a mají na starosti naše devizové rezervy, odvedli i tady výbornou práci, podívejte se.
Ta měna se bude jmenovat GRUBL. Zkratku SSSR jsme upravili na GSSR, aby to nevypadalo podivně. Tsipras moc děkoval, když jsem s ním telefonoval a ujišťoval ho podporou. Dokonce říkal, že jsme tam ten Sovětský svaz mohli klidně nechat..