Místo toho nasekal kolem silnic billboardy se svoji podobenkou. Má to logiku. Proč za lidmi jezdit, když takhle vlastně oni jedou kolem něj?
V zajetí mýtů, že kontaktní kampaň hezky z očí do očí je nejúčinnější, zůstal zjevně Vladimír Dlouhý, když se rozhodl, že oběhne republiku. Bude to možná tím, že v politice už není tak zběhlý jako před lety, nebo také proto, že nemá žádného velkého magnáta v zádech, co by mu věnoval, tak jako Janu Fischerovi ocelář Chrenek, pár miliónů, aby nemusel obíhat voliče v teniskách osobně po svých a na obíhání si mohl najmout lidi.
Není rovněž špatné být nominován sice nepříliš bohatou partají, jakou je třeba ČSSD, která od svých činovníků ani náznakem nějakými narážkami nevyžaduje, aby sháněli ve veřejném sektoru peníze na kampaň, ale přesto si může dovolit financovat jízdenku na železnici pro svého kandidáta Dienstbiera aspoň do Lán. S Hradem se uvidí, jestliže jízdenka nebyla zpáteční.
Přemysl Sobotka podle trvale nešťastného výrazu tváře pak s největší pravděpodobností vsadí na tuhou zimu a pokusí se voliče objet alespoň na běžkách, když jeho straně se do utrácení miliónů za nefavorita moc nechce. Ale modrý velorex by své ikoně pořídit mohli.
O dynamické kampani ani u Karla Schwarzenberga rovněž mluvit nelze. S úspěchem je možné prognózovat, že jakéhosi cesťáka s exklusivním zbožím, tedy s nabídkou sice nikoli císaře, ale knížete v.v. na Hrad, udělá zběhlý kolega Kalousek. A až se pak aktér probudí, na Hradě už někdo sedět bude. Možná on, možná paní Samková či stará Müllerová. Proto může být v klidu.
Je ovšem pro všechny demokeatické síly nepochopitelné, že o prezidentský post se neuchází zcela nezávislý pan Babiš. Při svých miliardách by si mohl dovolit kampaň jako hrom s mnoha lákadly – lidem by z jeho pekáren mohly pečené koláče lítat rovnou do huby a zapíjeli by je řepkovým olejem. Je to tak? ANO!
Takže zatím to vypadá, že prezidentem opět bude někdo prostý, obyčejný, jako náš soused od vedle. Pokud ovšem nesousedíme s nějakým zazobaným mazánkem, co má hezký vztah ke koťatům. Ale takoví o Hrad nestojí. Ti si jako prezidenti žijí už teď a chovají se jako sultáni kdysi.
Jan Dvořák
