Proč Brusel s vyhlášením optimismu tak ostudně otálí?

Ačkoli mezi euroskeptiky nepatřím – musím se připojit k početně družině spoluobčanů, která hovoří o totálním selhání Bruselu v těchto těžkých chvílích, z čehož mě přepadají stále silnější deprese.

Místo účinných metodických pokynů se parlament dočasně rozpustil a eurokomisaři se v rouškách zavřeli ve svých nadměrečných pracovnách.

Nás, zoufající, nechali na holičkách, abychom se stali oběťmi ještě zoufalejších kroků národních vlád, které nás zavřely v tunelu, jehož konec je v nedohlednu.

A když už se konečně Brusel k akci rozhoupal, se spuštěním si nepochopitelně dává na čas.  Přitom by stačilo, aby Europarlament, třeba jen formou mimořádného tele-fonického zasedání posunul dopředu termín oné euroakce, které má zásadním způsobem pozitivně ovlivnit naše životy. A to přesunem jejího vyhlášení nejlépe na příští dny, spíše však už na následující hodiny. Lidé na to čekají jako na smilování Boží. 

- MAMIČKO, PROČ SI TAK ZOUFÁTE?

- PROTOŽE BRUSEL CHCE VYHLÁSIT „DEN EVROPSKÉHO OPTIMISMU“ AŽ NA 27. KVĚTNA! DO TÉ DOBY SE Z TĚCH DEPEK ZBLÁZNÍM. UŽ VČERA BYLO NA VYHLÁŠENÍ POZDĚ..