O takové jistotě mnozí, a zejména politici, však pochybují.
Jaká je skutečnost?
Citujme z tajného přepisu tajného audiovizuálního monitoringu ze sekce Č (Čína) naší kontrarozvědky.
17.14.hod. Praha Ústředí tajné služby
AGENT:
Náčelníku, hlásím, že všechno bylo v normálu. Tomu Číňanovi, co ho máme v merku jako Rezidenta, jsem byl celý den v patách a nespustil z něj oči. Choval se jako vždycky. Podezřele. S velkým kovovým kufříkem obrážel všechny „číny“ v čtvrti. Pokaždé po pěti deseti minutách vypadl a šel zase do jiné provozovny. Zřejmě od podřízených agentů s krytím majitelů nebo obsluhy sbíral hlášení o našich státních tajemstvích, která jim obstarávají krtci. Chtěl jsem se mu do kufru nenápadně podívat, ale nedal ho ani na chvíli z ruky. Tak snad zítra. Podrobnosti jsou tady v hlášení, šéfe.
NÁČELNÍK:
No dobře. A jinak nic mimořádného?
AGENT:
Něco snad přece jenom. Měl jsem takový blbý pocit, že mě furt někdo taky sleduje, dokonce ženská. Nejdřív jsem si myslel, že na mě Číňani nasadili kontra sledování nějakou Matou Hari od nich, ale pak jsem si všiml, že podle vizáže to rodilá Číňanka asi nebude a že je to možná agentka, která od nás přeběhla k nim a teď jde po mně. Je fakt, že tu tvář jsem už někde několikrát viděl předtím. Pro jistotu jsem si ji natočil na tu novou kameru, co mám v podpatku. Můžeme se na ni z úsbečka mrknout.
(prodleva 20 vteřin)
NÁČELNÍK:
Ale klid, to není žádná agentka! To je poslankyně Langšádlová, ta z té parlamentní komise, která zkoumá ohrožení Česka ze strany Ruska a Číny. No a tak si vzala nenápadně na mušku i nás, jestli to s odhalováním neflákáme. Na takové šmírování si holt budeme muset zvykat.