Vypadalo to, že chorobnou neláskou k prezidentovi šedesátka senátorů z jedenaosmdesáti členného tělesa netrpí.
Nelze se divit, že Václav Láska měl z toho těžkou hlavu. Propadal trudomyslnosti, a jen chabou náplastí mu byl materiální požitek z občasného zasedání.
Těžko usínal a spaní měl těžké. Pronásledovaly ho výčitky, že selhal. Pokud by prezident nebyl pohnán k zodpovědnosti, zhroutil by se jako domek z karet Láskův cíl, s nímž do bývalé konírny vstupoval.
Nejhorší bylo usnout. Přestože používal osvědčenou nemedikační metodu, nedařilo se. Ne, a ne, a ne! Nepočítal přitom ovečky, ale podpisy. A vždycky po šestadvacítce musel znovu, protože víc jich neměl. Teď však už potřebný počet senátor Láska sehnal a prezident je ke svému vynucenému konci zase o něco blíž.