Aby koupání bylo důkladné a nezapomnělo se ani na uši či na paty, i pro případ, že klient by ve vaně s sebou příliš mrskal a odmítal se pořádně ponořit, sekundoval proceduře velký milovník vody, velitel národní družiny pirátů.
Odvedli skvělou profesionální práci, přičemž se vyhnuli třetímu nadstandardnímu stupni polední koupele – waterboardigu. Premiér si sice občas vody loknul a lapal pak po dechu, avšak studená lázeň jej pokaždé z mžitkového zemdlení probudila.
Po hodince Moravcovy koupele premiér dostal zřejmě strašný hlad, protože ještě dřív, než mu zvukař stačil odebrat čelní vodotěsný mikrofon, premiér si ho strhnul sám, a rozkousal.
Není však pravda, jak bylo chybně uvedeno na sítích, že po přenosu by klient z nepochopitelné nevděčnosti hodil po panu Moravcovi sklenku s vodou a že by pirátovi vyhrožoval, že na něj nechá zakleknout Lodní správu. Proč by to po tak korektní koupačce dělal? Oba páni odvedli skvělou práci, dokonce pan Ondráčka z ředitelství veřejných koupelen jim vzkázal, ať se staví, že od něho dostanou diplom a také nějakou pozornost z Lázeňské unie z Bruselu.