Na rozdíl od Zápotockého však Zeman nefabuluje a neuniká ke vzpomínkám na proletářské dětství nebo ke svému svazáckému mládí, ale promlouvá k dnešku – jako ve své době Zápotockého předchůdci Masaryk či Beneš.
Jestliže Masaryk měl svého Čapka, který v knize Hovory s TGM skvěle tlumočil jeho myšlenky, tak Zeman se opět spolehl na vynikajícího hradního stylistu Ovčáčka - a vyplatilo se. Skýtá jako vždy záruku čtivosti a šťavnatého jazyka.
Billboardy, které na nový Zemanův počin upozorňují, aniž by v pouhém náznaku, protože nejsou volební, ale literární kampaní, dávaly najevo, že autor kandiduje na Hrad, se už teď staly předmětem posměšků Zemanových literárně nenadaných odpůrců. Také někteří tzv. znalci knižního trhu dali najevo že: “to zase bude ležák“.
Jako vždy se hluboce pletou, a měl by jim prezident dát najevo své pohrdání třeba bonmotem: “Lepší ležák, než nealko!“
Knihkupec, který skutečně myslí hlavou přišel se záviděníhodným marketinkovým tahem - a sice prodávat Zemanovu knihu v jednom „balíčku“ s jiným vynikajícím politologickým dílem z letošního léta. Na ceně trochu sleví, ani ne padesát procent, ale zato si uvolní skladové prostory.