Neschopnost rozeznat a následně i ocenit velkorysost koncepčního záměru, s jakým ČT sestavila pro nás svůj letní program, byl totiž hlavní příčinou našeho nepříliš lichotivého hodnocení prázdninových měsíců.
Někdy jsme dokonce nemohli ani udržet na uzdě emoce a dopouštěli se hrubších verbálních projevů, které v různých formách variovali základní tézi: „Zas tam nic není, dávaj furt dokola samý starý věci!“
Přiznám se, že jsem emocím rovněž podlehl, ale můžu si za to sám – stejně jako si za to mohou všichni další nespokojenci.
Je to stejné, jako bychom nadávali na autora symfonie jenom proto, že nejsme schopni jeho tvůrčí harmonický či disharmonický postup vnímat a patřičně si ho vychutnat. Že prostě hudbě nerozumíme, na rozdíl od skladatele, který jí rozumí.
Být na patřičné intelektuální výši, pak bychom si letní vysílání vychutnali a netvářili se dotčeně, že už se tolikrát ohřívané minutky nedají žr konzumovat.
Škoda, že jsme na začátku prázdnin nebyli vybaveni zdůvodněním letního schématu ředitelem programu Fridrichem, za něž v těchto dnech sklidil od obávané Rady ČT pochvalu s potleskem. Mít divák „manuál“ dopředu, pak slavnou větu z klasického filmu, která zní“ Kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil", mohl by obměnit na: „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych se koukal a neremcal."
Zlatá, protože klíčová slova z pochvalně přijaté Zprávy o letním vysílání, zní totiž takto:
„Letošní schéma na jedničce bylo složeno pod ideou seriálové retronávraty.... Pondělí a středy patřily detektivnímu seriálu Malý pitaval z velkého města,“ „seriál byl uveden jako připomínka devadesátých pátých narozenin režiséra Dudka. Od srpna vysíláme kultovní Sanitku, která byla uvedena v nové HD kvalitě, a na podzim vysíláme jeho druhou řadu.“
Chytrému napověz, hloupého kopni. Když ideu považuje za ignoraci diváka.