V Praze začíná už tradiční Festival hrdosti. Má demonstrovat skutečnost, že jakákoli orientace v širokém slova smyslu – kromě fašistické a super-ultralevé, je přirozenou a zpestřující součástí každé svobodné společnosti.
Ne všem se to však libí.
Zpátečníci ohrnují nos například nad novým americkým velvyslancem, který se netají tím, že v téhle věci půjde ve šlépějích svého předchůdce Shapira. Jestli doslova, to ukáže velvyslancova účast či naopak absence na závěrečné parádě. Věřme, že tentokrát budou hradní úřednická očka ve střehu, a nedojde k podobně trapnému omylu, jako když loni v říjnu po státním svátku tvrdil kustód Forejt, že Shapiro „chyběl“, a přitom zlé nařčení vyvrátila fotka. Nepřehlédnutelné bude ovšem noční duhové nasvícení části ambasády jako loni.
Lze jen litovat, že Hrad ani Petřínská rozhledna se nepřidaly. Mají snad proti LGBTI něco zásadního?!
Hrad ještě za doby panování Václava Klause jakoby dal najevo, že s dobou drží krok, a jedenkrát se duhově rozzářil, to bylo před pěti lety. Nešlo však, jak by se mohlo očekávat, o hradní iniciativu, o manifest sounáležitosti s Parádou - byl to umělecký počin (něco jako pozdější Zemanovy trenýrky, i když přirovnání trochu kulhá) výtvarnice Drahotové. Pro ní to ovšem byla drahá "jednorázovka", která se kvůli nedostatku soukromých peněz už neopakovala. Škoda, při dobré vůli hradu, a hlavně při výši jeho rozpočtu, by jistě bylo z čeho každoroční duhový osvit financovat.
Výborným počinem k uvolnění mezinárodního napětí by též mohlo být duhové nasvícení ruské ambasády. Takový vstřícný krok vůči USA by mohl přispět k odstranění vzájemných rusko-amerických a americko-ruských sankcí víc než setkání minstrů Lavrova a Tillersona v Manile.
A také si lze představit, jak velkému počtu ruských občanů ze 145 miliónů žijících v mateřské zemi by duha na ambasádě v Dejvicích udělala radost. O dopadu čínské duhy z Prahy na půl druha miliardovou Říši středu ani nemluvě.
Leckomu se také nezdá, že Česká televize bude akci věnovat systematickou pozornost.
-Jéžiš, Bédo, to zas toho bude plná televize.
-Ále, nepřeháněj, a uvědom si, že televize musí uspokojit zájmy všech, nejenom naší rodiny.
-Myslíš těch dvou chlápků, co bydlí v přízemí?
-A vůbec, jen si vzpomeň, jak to bylo ještě před dvaceti lety. To se ty duhový barvičky vysílaly od půlnoci do šesti do rána, a taky jsme to přežili.
-Myslíš prospali, viď."
Ale co!
"Je však třeba začít znova
Nenechat se odradit
Dejte prosím na má slova
Jinak se snad nedá žít "
Tedy na slova Jiřího Suchého. Platí i v aktuálním kontextu.
