Nevěřte Zemanovi, je to strašný Demagog!

Konstatovat, že prezident Zeman se zase ukázal, může být holým vyjádřením faktu, že minulý týden vystoupil ve svém pravidelném  televizním Čtvrtečníku, ale také (hodně) skrytou narážkou, že se opět projevil jako mistr nepřesností.

Platí obé.  

Po „čisté“ politice, kdy  se k expředsedovi Sobotkovi zachoval velmi decentně a přirovnal jej pouze k netalentovanému hochovi, který chodí do houslí, a stejně jenom šmidlá – a neodpustil si přitom upozornění pro méně empatické diváky, že je tak laskavý proto, že do mrtvol se nekopá,  se prezident naopak kriticky  zmínil o českých soudech. 

„Nikdy si nemůžeme být jisti, že ten soud rozhodl dobře, rozhodl správně. Někdy ty soudy rozhodnou příliš měkce. Například holčička, jmenovala se Lucinka, z hladu vypila mléko, otec ji zbil, topil ji, ona se pozvracela, otec ji nutil jíst vlastní zvratky a ona se jimi udusila a jistý soudce, který se jmenoval Zelenka, tentýž Zelenka, který teď pochybil v kauze Rath, tak on překvalifikoval trest... A ten otec dostal tři roky podmíněně za vraždu holčičky,“ zaznělo z úst prezidenta.

Otřesné, řekli jsme si všichni - pravidelní abonenti Týdne s prezidentem, i ona divácká menšina, která čistě náhodně při surfování mezi kanály narazila právě na tenhle.

Málokdo však tušil, že uvedením otřesného případu se prezident dopustil – podle „analytiků“, a to opakovaně, protože ve stejném znění ho vyprávěl naposledy před 14 dny vděčnému publiku v jedné sokolovně – nehorázného zkreslení.  Stejného, jako kdyby Peroutka článek o gentlemanovi A. H. do Přítomnosti skutečně napsal, avšak k nalezení byl by vpravo dole, a nikoli na opačné straně, tedy dole vlevo, jak prezident od začátku svéhlavě tvrdil, a dosud tvrdí.

Ještě že máme aktivistickou brigádu DEMAGOG, jinak bychom Zemanově verzi naletěli. Takže teď si přečtěte, jak to podle DEMAGOGA (tedy cz) bylo doopravdy:

„... Muž opravdu nevlastní dceru nejprve zbil obojkem pro psa, topil jí ve vaně a následně nutil jíst vlastní zvratky, kterými se dívka udusila.

Miloš Zeman se mýlí v tom, že soudce Zelenka rozhodoval v první instanci a překvalifikoval trestný čin nevlastního otce tříleté Lucie. Zelenka rozhodoval v případu odvolání v této kauze a několikrát zrušil verdikt soudu nižší instance, který muže odsoudil třikrát k patnácti letům a jednou ke dvanáctiletému trestu vězení za zvláště trýznivou vraždu. Sám soudce Zelenka nakonec rozhodl o podmíněném trestu na jeden rok za neposkytnutí pomoci“. 

No řekněte sami, jestli se prezident nakonec vlastně nedopustil lobbingu ve prospěch onoho soudce?

Dát za takovou hrůzu roční podmínku, to lze snad vysvětlit jen pomatením mysli - i když prezident trest poněkud populisticky přikrášlil, a nepravdivě uvedl  hned tři roky podmíněně, nikoli  skutečných 12 měsíců .

Ale  když soudce předtím ještě opakovaně zrušit vysoký trest udělený za onen čin v první instanci, to snad musela být  promyšlená sabotáž, nebo duchovní spoluúčast . A o ní Zeman ani nemuknul.

Prezident rovněž zatajil i svým způsobem happy end onoho příběhu, o němž se lze na Demagogovi dočíst:

„..po dalším právním boji dostal muž trest odnětí svobody na osm a půl roku za ublížení na zdraví, ze kterého si odseděl dvě třetiny.

Plných šest let pykal, pane prezidente! Před spravedlností u nás nikdo nevykličkuje. Chmurný a neúplný obrázek, který jste vyděšeným divákům předstřel, a jenž  je naprostou výjimkou v českém ( podfinancovaném) soudnictví,  vám posloužil ke zpochybnění naší nezávislé a promptní justice. Příště lépe važte slova, prosím. Co když  se na vás dívaly i děti?  

Ještě že DEMAGOGA máme, který korektně upozorní, že prezident, si už zase upravil realitu.

A teď trošku vážněji. Faktem je, že onen soudce podmínku za brutální čin vrahovi dal. Nebo snad ne?  

Tehdy, před mnoha lety,  to bylo možné považovat za soudcovu „mladickou“ nerozvážnost, nebo nesoudnost.  Stejně jako za  „středně věkovou“ rozvážnost téhož soudce lze považovat jeho loňský průlomový názor, že Rathovy odposlechy je nutné jako důkaz pominout.

Budiž Zemanovi přičteno k dobru, že on to nebyl, kdo zmiňovaného soudce do taláru svým jmenováním "oblékl", to učinil někdo z jeho předchůdců.