Někdejší dlouholetý děkan fakulty informatiky a rektor Masarykovy univerzity se ukázal jako nejobětavější obhájce „svého“ předsedy.
Srovnatelně neotřesitelnou ve víře v čistotu šéfa ANO se ještě pak jevila nestranická ministryně Šlechtová, která v televizní devadesátce odkopávala všechny jednoznačné citace z odposlechů, a to způsobem, jakým církev kdysi nepřipouštěla poznatek, že Slunce se kolem Země netočí.
Jak paní Šlechtová, tak pan profesor byli částí veřejnosti považováni za účelově zaslepené – zlé jazyky to viděly tak, že ze sebe „dělají blbé“ – což u ministryně vyloučit nelze, avšak u akademika s tolika tituly a s takovým kreditem po celém Brynclu, ba i dál, rozhodně ano.
Universitní profesor by se přece tak trapně nezesměšňoval, a ještě k tomu schválně.