Prezident Zeman k většinové úlevě veřejnosti se uvolil vykonávat úřad i v příští pětiletce. Možné námitky, že už není nejmladší, vyvrátil ošidností statistik o průměrném dožití mužů.
Pokud by zapadl do průměru odchodu na věčnost, což je 75,8 roku, konce funkčního období by se dočkat nemusel - to je pravda - avšak mezi průměrné smrtelníky se prezident nepočítá. Správně poukázal na dlouhověkost i jiných politiků, která pro ně nebyla překážkou pro výkon funkce. Třeba Konrád Adenauer byl kancléřem Německa až do čtyřiadevadesáti let, a šéfem partaje až do šestadevadesáti.
V tomto kontextu by Miloš Zeman mohl mít před sebou stále velkou perspektivu, stát se prezidentem ještě aspoň čtyřikrát – nebýt však drastického ústavního omezení na pouhá dvě funkční období za sebou. Takhle občané budou muset po roce 2023 dalších pět let „protrpět“ s někým jiným na Hradě, než se svěží Miloš Zeman opět ujme funkce.
-Ty Bédo, tak mě napadlo, koho bychom preferovali jako prezidenta, kdyby se volba konala už teď. No, já ti tedy nevím, koho z těch, zatím, dvou.. Ale spíš by se mi líbil..
-Líbil, líbil! Na to musíme jít, Liduš, vědecky. Nejenom podle sympatií, nebo figury, ale je třeba zvážit objektivní faktory.
-Myslíš?
-No jistě. Hele..tady jsem si to vytáhnul. Tak teď, když jsou zatím jenom dva, bychom, Liduš, mohli volit mezi:
Drobnými lipomy v dorzální částu obou paží, nikotinismem, anamnetickým stavem po úrazu oka, bolestmi svalů ramenního pletence v souvislosti se sportovnmí aktivitou, chrápáním sine, pitným režimem 3 litry denně...
a:
polyfunkční neuropatií od kotníků dolů, cukrovkou kolem 6,8, krevním tlakem 120-130 na 80 , celkovým stavem, který se nezhoršuje...
-Já ti stejně nevím, který s těch dvou chorobopisů preferovat, Bédo.. Ale co budeme dělat, jestli těch uchazečů bude deset?
-Co bysme dělali? Poradíme se s někým, kdo se vyzná - s Čendou.
-S tím z prosektury?
