Co s načatým svátkem?

Před necelým čtvrt rokem jsme státně svátkovali příchod bratrů z Byzance, den poté upálení nepřizpůsobivého kazatele Husa - a dnes už máme (kromě vojáků, policistů, dopraváků, hasičů, zlodějů..) většinově volno zase.Není jich moc?

On je totiž pro kdekoho  problém smysluplně svátky naplnit, důstojně je užít a neválet se v posteli. Nebo místo intimního rozjímání nad odkazem oslavované dějinné události či významné historické persony naopak hyperaktivně dodělávat opravy na chalupě v obavě, že  o víkendu už  bude blbé počasí.

Ještěže většina ví, co se o svátcích sluší a patří.

-Bédo, když je toho Václava, neměli bychom vyrazit ven?

-Myslíš.. třeba na pouť?  

-Jo, zaputujeme si trochu, když máme státní svátek..

-A Bédo, važ si toho. Dneska si tahle užíváme Václava  už naposled. Až bude za měsíc státní svátek zase, v obchoďácích bude už zavřeno.  

- Aspoň že nezavřou televizi, a kdyby jo, to by pak bylo lepší všechny svátky radši zrušit. To už by nám sáhli na poslední radost, kterou člověk v životě má.