Lékaři dostanou víc kompetencí, a o něco více peněz. A tak bychom z toho měli mít radost všichni. Přesto, že jsme na rozdíl od lékařů handicapovaní tím, že naše práce není posláním, ale obyčejným zaměstnáním a že si nemůžeme žádné mzdové vylepšení celoplošně vyjednat jako oni.
Hřát by nás však mělo vědomí, že se odevzdáváme se svými neduhy do péče dobrých a dražších rukou.
-Paninko, nevíte, co je s panem doktorem? Já se chci u něj registrovat.
-Co by mělo být? Nic.
-Takže v ordinaci je?
-Teď? Co by tam v půl osmý dělal? Dneska je přece středa.
-Ale stávku zrušili..
-Pan doktor taky nestávkuje. Každou středu ráno má squash. Ve čtvrtek zase plavečák.
Je vidět, že jste tu novej. Stálí pacienti to už vědí, a zbytečně tady nevysedávají jako vy od sedmi, jak je na ceduli napsáno, ale chodí až na půl devátou, když pan doktor začne v devět ordinovat. Jestli si počkáte..
-No to já dneska nemůžu, jsem objednaný na Úřad práce. Tak já přijdu v pátek.
-Ale v pátek tu pan doktor není vůbec. 7-13 chodí po návštěvách, to víte, takový člověk má známostí...
(Pozor: jde o výraznou nadsázku, která je zcela mimo realitu, takže žádný lékař by ji neměl chápat jako zrcadlo)