S velkou pravděpodobností se ona indiskrece stala součástí volebního boje sociální demokracie. Její předseda v očekávání negativních reakcí veřejnosti, a zejména silného odporu odborů, jako při každé cenové úpravě, si už jen dopiloval své zásadní prohlášení. Pak v okamžiku, kdy se zvedla vlna všeobecného odmítnutí pseudo ekologického návrhu a hrozily před Strakovkou vypuknout lidové „vodní bouře“, prohlásil zdražování vody jasné NE!
Právě jeho vláda má však zdražení dvanáctého září začít projednávat, což by se zdálo být v naprostém rozporu s premiérovým konzistentním negativním stanoviskem. Byl to však promyšlený tah. Premiér se zařazením na program předtím sice souhlasil, ovšem jen tak „na oko“ , aby se „zdražovači“ chytili do pasti a znemožnili před vodomilnými voliči. Necelé čtyři týdny před krajskými volbami by si jen sebevrah dovolil něco takového navrhovat nebo snad dokonce schválit.
Mají-li lidovci a ANO dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy, budou se snažit novelu buď stáhnout vůbec, nebo projednávání o měsíc odložit, až už bude „navolíno.“
V každém případě však sociální demokraté už teď budou oprávněně týt z pozice ochránců ohrožených občanů, pro které by se v důsledku trojskokového zdražení vody stalo její používání i konzumace přepychem.
Lidový dům už chystá odpovídající billboard, jímž dá voličům jasně najevo, které ze tří koaličních partají chtěly, aby pro obyčejného občana byla voda nad zlato.
My, Moraváci, zdražení vody nikdy nedopustíme! Co by pak Češi pili?
Viď Bohouši? No tebe už beru za Pražáka. Tak ať jsme za vodou!